Halloween se slaví 31. října a vyrostl ze tří kořenů: keltského svátku Samhain, křesťanského předvečera Všech svatých a irského a skotského folkloru, který si do Ameriky přivezli emigranti v 19. století. Jeho dnešní podoba s dýněmi, kostýmy a koledováním vznikla ve Spojených státech ve 20. století a do Evropy se vrátila zpátky až odtud. Samotné jméno je zkomolenina anglického All Hallows' Eve, tedy předvečer Všech svatých.
Obsah článku
- Kdy a proč zrovna 31. října
- Samhain: keltský kořen
- Křesťanská vrstva a vznik jména
- Dýně a Jack-o'-lantern
- Kostýmy, souling a trick or treat
- Halloween, Samhain a Dušičky: v čem se liší
- Halloween v Česku
- Halloween ve světě
- Kameny pro konec října
- Často kladené otázky
Kdy a proč zrovna 31. října
| Datum | 31. října, každoročně |
| Původ jména | All Hallows' Eve – předvečer Všech svatých |
| Starší základ | keltský Samhain |
| Dnešní podoba | utvořena v USA ve 20. století |
| Navazující svátky | 1. 11. Všech svatých, 2. 11. Památka zesnulých |
Konec října není náhodné datum. V keltském zemědělském roce tu končila pastevní sezóna, zvířata se stahovala z pastvin a nastupovala temná polovina roku. Byl to zlom mezi sklizní a zimou – a takové přelomové okamžiky si tradice odedávna spojuje s tématem konce a přechodu.
Samhain: keltský kořen
Samhain patřil ke čtyřem hlavním gaelským svátkům, které dělily rok na čtvrtiny. Spolu s Lughnasadhem (1. srpna), Imbolcem (1. února) a Beltainem (1. května) sledoval zemědělský rok, ne slunovraty.
Slavil se od západu slunce 31. října do konce 1. listopadu – keltský den totiž začínal soumrakem, ne půlnocí. Ve středověké irské literatuře se Samhain objevuje jako doba, kdy jsou brány do jiného světa otevřené a bytosti z něj mohou přecházet mezi lidi. Odtud pochází pozdější představa o „ztenčeném závoji" mezi světem živých a mrtvých.
Malá poznámka k přesnosti: o samotných Keltech víme méně, než se obvykle píše. Nezanechali psané prameny a naše znalosti pocházejí z irských rukopisů sepsaných křesťanskými mnichy o mnoho staletí později. Základ svátku je doložený, řada detailů, které se dnes uvádějí, je pozdější rekonstrukce.
Duchovní a rituální stránce Samhainu se věnujeme podrobně v článku Samhain se blíží. Tenhle text je o historii a symbolech samotného Halloweenu.
Křesťanská vrstva a vznik jména
Svátek Všech svatých se ustálil na 1. listopadu v 8. a 9. století – papež Řehoř III. zasvětil kapli všem svatým a Řehoř IV. pak datum rozšířil na celou církev. Předvečer toho svátku se anglicky nazýval All Hallows' Eve, což se postupným komolením zkrátilo na Halloween.
Často se tvrdí, že církev datum zvolila záměrně, aby překryla Samhain. Historikové se v tom neshodnou. Existují doklady, že se svátek na 1. listopadu slavil v Anglii a Irsku dřív než v Římě, ale i výklad, že datum přišlo z římské tradice a s keltským svátkem se potkalo náhodou. Jisté je, že se obě vrstvy nakonec propojily.
Dýně a Jack-o'-lantern
Nejznámější symbol Halloweenu má irský původ a nezačal u dýně.
Legenda vypráví o lakomém Jackovi, který dvakrát přelstil ďábla. Po smrti ho nevzali do nebe ani do pekla, a tak bloudí světem s doutnajícím uhlíkem ve vydlabané řepě. Podle něj se lucernám říká Jack-o'-lantern.
V Irsku a Skotsku se skutečně dlabaly řepy, tuříny a brambory, do kterých se dávala svíčka. Vystavovaly se do oken a měly odradit nezvané bytosti. Až irští emigranti v Americe zjistili, že dýně je větší, měkčí a snáz dostupná – a symbol se změnil natrvalo.
Kostýmy, souling a trick or treat
Koledování má dva doložené předchůdce, oba evropské.
Souling byl středověký zvyk, kdy chudí lidé chodili v době Dušiček od dveří ke dveřím a dostávali pečivo zvané soul cakes výměnou za modlitby za duše zemřelých. Guising, doložený ve Skotsku, znamenal, že děti v přestrojení chodily po domech a musely si dárek zasloužit – písničkou, básničkou nebo kouskem.
Kostýmy měly původně praktický účel: převlek chránil před bytostmi, které měly ten večer chodit mezi lidmi. Kdo vypadal jako jedna z nich, neměl se čeho bát.
Samotné spojení „trick or treat" je ale severoamerické a mladé. V tisku se objevuje až ve 20. a 30. letech 20. století a masově se rozšířilo po druhé světové válce. Když tedy někdo říká, že koledování je starobylá tradice, má pravdu jen zpola – zvyk ano, jeho dnešní podoba ne.
Halloween, Samhain a Dušičky: v čem se liší
Tyhle tři svátky se překrývají v čase a lidé je běžně směšují. Přitom mají odlišný charakter i účel.
| Halloween | Samhain | Dušičky | |
|---|---|---|---|
| Kdy | 31. října | 31. října večer – 1. listopadu | 2. listopadu |
| Původ | americký, na irském základu | keltský, pohanský | křesťanský |
| Povaha | zábavní a společenská | duchovní a rituální | vzpomínková, tichá |
| Téma | strašidelno, kostýmy, hra | předkové, cykly, konec roku | památka zesnulých |
| Typický obraz | dýně a koledování | svíčka a oltář předků | hřbitov a chryzantémy |
Nejde o konkurenty. Halloween je zlidovělá zábavní verze, Samhain duchovní praxe a Dušičky křesťanská vzpomínka – a řada lidí si klidně vezme z každého něco.
Halloween v Česku
Halloween se u nás objevil až po roce 1989 a dodnes vyvolává rozporuplné reakce. Část lidí ho bere jako zábavu pro děti, část jako americký import, který vytlačuje domácí Dušičky.
Pravda je někde uprostřed. Halloween skutečně není česká tradice – naší obdobou jsou Dušičky, tedy Památka zesnulých 2. listopadu, kdy se chodí na hřbitov, zapalují svíčky a nosí chryzantémy. Ten zvyk je u nás živý a nic ho nenahrazuje.
Zároveň ale platí, že dlabání zeleniny a chození po domech v přestrojení nejsou nic exotického. Podobné podzimní a zimní obchůzkové zvyky se u nás udržely taky – koleda, masky, obcházení stavení. Dýňové slavnosti pořádané na českém venkově tak nejsou tak cizorodé, jak se někdy tvrdí.
Halloween ve světě
Spojené státy
Halloween patří k nejoblíbenějším svátkům v zemi. Domy se zdobí měsíc dopředu, pořádají se večírky a průvody a koledování dětí po sousedství je masová záležitost. Svátek zároveň představuje jeden z největších maloobchodních vrcholů roku hned po Vánocích.
Irsko a Velká Británie
Tady je Halloween doma nejdéle a slaví se s ohni, koledováním a hrami. Ve Skotsku přežívá guising v původní podobě – dítě si dárek musí zasloužit vystoupením, ne jen zaklepáním.
Mexiko: Den mrtvých
Día de los Muertos se slaví 1. a 2. listopadu a s Halloweenem se často zaměňuje. Je to ale samostatný svátek zapsaný na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Rodiny staví oltáře s fotografiemi a oblíbenými jídly zesnulých, zdobí hroby a scházejí se na hřbitovech. Není to strašidelné – je to radostné setkání se zemřelými, ne obrana před nimi.
Asie
Halloween je tu novinka poslední generace a má hlavně komerční a společenskou podobu. V Japonsku se soustředí do velkoměstských čtvrtí a klubů, kde jde především o kostýmy. Tradiční asijské svátky připomínající zemřelé, jako japonský Obon nebo čínský Svátek hladových duchů, jsou přitom starší a připadají na letní měsíce.
Kameny pro konec října
Konec října je v evropské tradici nástup temné poloviny roku. V litoterapii se k němu vážou kameny ochrany a uzavírání.
| Kámen | Téma |
|---|---|
| Obsidián | Klasický kámen ochrany a práce se stínem |
| Černý turmalín | Nejčastěji uváděný ochranný minerál |
| Hematit | Uzemnění, stabilita v období přechodu |
| Ametyst | Klid mysli, tradičně spojovaný se sny |
| Labradorit | Kámen proměny a přechodu mezi obdobími |
| Selenit | Čištění prostoru, uzavírání kapitol |
| Jantar | Sluneční teplo do temné části roku |
Celou nabídku najdete v sekci Kameny od A do Z, k podzimním večerům se hodí i svíčky. Pokud s minerály začínáte, přečtěte si Co je litoterapie a jak začít. U původu kamenů si všímejte certifikátu pravosti.
Často kladené otázky
Kdy se slaví Halloween?
Vždy 31. října. Navazují na něj dva křesťanské svátky: 1. listopadu Slavnost Všech svatých a 2. listopadu Památka zesnulých, u nás známá jako Dušičky.
Odkud pochází název Halloween?
Z anglického All Hallows' Eve, tedy předvečer Všech svatých. Postupným komolením se z výrazu stalo jediné slovo Halloween. S keltštinou samotný název nesouvisí, ta se pojí až se starším Samhainem.
Je Halloween totéž co Samhain?
Není. Samhain je keltský svátek konce pastevního roku s duchovním a rituálním charakterem. Halloween je jeho zlidovělá zábavní podoba, kterou v dnešní formě utvořily Spojené státy ve 20. století.
Jaký je rozdíl mezi Halloweenem a Dušičkami?
Halloween je 31. října, je zábavní a americký. Dušičky, tedy Památka zesnulých, připadají na 2. listopadu, jsou křesťanské a vzpomínkové, spojené s návštěvou hřbitova, svíčkami a chryzantémami.
Proč se na Halloween dlabou dýně?
Podle irské legendy o lakomém Jackovi, který bloudí světem s uhlíkem ve vydlabané řepě. V Irsku a Skotsku se skutečně dlabaly řepy a tuříny; na dýni se přešlo až v Americe, kde byla dostupnější a snáz se dlabala.
Co znamená trick or treat?
Volně přeloženo „koledu, nebo něco provedu". Zvyk navazuje na středověký souling, kdy chudí dostávali pečivo za modlitby za zemřelé, a na skotský guising. Samotné spojení je ale severoamerické a rozšířilo se až ve 20. století.
Slaví se Halloween v Česku?
Objevil se u nás po roce 1989 a bere se hlavně jako zábava pro děti. Českou obdobou jsou Dušičky 2. listopadu. Halloween není domácí tradice, na venkově se ale ujaly dýňové slavnosti, které navazují na starší obchůzkové zvyky.
Je Den mrtvých totéž co Halloween?
Ne. Mexický Día de los Muertos se slaví 1. a 2. listopadu, je zapsán na seznamu nehmotného dědictví UNESCO a jde o radostné setkání se zesnulými u oltářů a hrobů, nikoli o strašidelný svátek.
Shrnutí
Halloween se slaví 31. října a jeho jméno pochází z anglického All Hallows' Eve, předvečera Všech svatých. Vyrostl ze tří vrstev: keltského Samhainu, křesťanského svátku Všech svatých a irsko-skotského folkloru, který dnešní podobu dostal až ve Spojených státech ve 20. století. Dýně nahradila původní řepu, koledování navazuje na středověký souling a kostýmy na zvyk chránit se převlekem. V Česku domácí tradicí není – tou jsou Dušičky – ale jako podzimní zábava má své místo.
Informace o účincích kamenů vycházejí z esoterické tradice, nejsou vědecky ověřené a nenahrazují lékařskou péči.
Magie přírody